Tato stránka je věnovaná zahradní železnici ChZŽ v Chlumci nad Cidlinou a řepařské polní dráze, která vedla z cukrovaru v Dymokurech.
POPISOVANÉ NÁLEZY CCA 10 LET STARÉ SE NEMUSÍ SHODOVAT SE SKUTEČNOSTÍ ROKU 2008 ... Návod na průzkum se, ale využít dá, jen toho méně najdete. Dnes už nenajdete zbytky vozíku a když ano tak jen hodne moc málo. Každopádně ne jako v r. 2004 celé rámy i se spráhlama.

Dymokurská drážka
nám po sobě zanechala mnohé stopy, z nichž se můžeme domnívat, jak vypadal její provoz. Zůstalo zachováno nejen zemní těleso, ale také zbytky řepařských vozíků, neobvyklé konstrukce.

Naši cestu zahájíme na místním nádražíčku, přesněji v místní nácestné zastávce, kam nás zaveze motorový vůz řady 810, pendlující na trati Chlumec nad Cidlinou- Městec Králové-Křinec. Přijíždíme-li od Chlumce, uvidíme těsně před Dymokurami vlevo od trati budovy bývalého cukrovaru, který ukončil svojí činnost před několika málo lety a od té doby nepřetržitě chátrá. Dnes jej využívají dokonce tri firmy, jejichž náplní je zcela něco jiného, než výroba cukru! Jsou to PRAGA, MINERAL, KREMENT a ČECHOFRACHT.

Vystoupíme z vlaku a vydáme se podél nádraží směrem k cukrovaru. Jdeme vlastně po žluté turistické značce, která nás bude ještě nějakou dobu provázet. Přijdeme k silnici z Dymokur k Jičínu a stojíme před jednou z bran bývalého cukrovaru. Vydejme se vlevo na přejezd. Pokud odtud půjdeme po koleji směrem k Chlumci, uvidíme po pár metrech vpravo zarezlá a zarostlá vrata (za rychlostníkem "50" a proti skříni zabezp.zař.). Tudy vycházela z cukrovaru hlavní větev úzkokolejky k "Hajcu" a Záhornicím. Křížení s tratí ČSD bylo tedy úrovňové. Vraťme se na silnici a pokračujme po ní. Přicházíme k pravotočivé zatáčce a vpravo od ní uzříme zřejmě zbytky propustku, kterým řepařka procházela jednou vodotečí. Pokračujeme stále po silnici a žluté značce. Ta však záhy odbočí vlevo na asfaltovou cestu. Ocítame se v zemi nikoho, pod hrází Pustého rybníka, která je dnes zastíněna náspem silnice I/32 Poděbrady- Jičín. Přišli jsme do území, které prošlo intenzivní "zemědělsko-průmyslovou" činností a tak stopy po "úzké" zde nenajdeme. Pokračujeme tedy po žluté na protilehlou stranu údolíčka, kde odbočíme vpravo a dojdeme na hlavní silnici. Šikmo přejdeme silnici a vydáme se po asfaltové cestě přehrazené proti vjezdu automobilů uzamčenou závorou zpět k Pustému rybníku.

Po několika desítkách kroků dojdeme na turistické rozcestí. Stojíme v místech, kde byla odstavná kolej, na níž byla ponechávána lokomotivami zátěž před obtížným stoupáním k "Hajcu". Po koleji zde však nezbyly žádné stopy. Trať odtud až k "Hajcu" a dále je však dobře patrná. Jak ji najít? Postavíme-li se čelem k lesu a turistickým směrovkám, vlevo od ukazatele uvidíme patrnou pěšinu do lesa. Vydejme se tedy po ní a po cca 20 metrech spatřime vpravo od žřetelného náspu zbytky vozíků dymokurské drážky. Jsou zde jasně patrné zbytky rámu, řešení nárazníků a také způsob uchycení korby na řepu (v době psaní tohoto textu byly rámy vozů ještě poměrně v dobrém stavu, nyní najdeme jen trosky - maximálně kus ložoskového domku (!)).

Pokračujeme dále po náspu lesem, nejprve v přímé, poté v pravém oblouku. Podél trati jsou dokonce i patníky, snad bývalé hektometry. Trať přechází opět do přímé, stále v nepatrném náspu. Vpravo od trati leží zbytky dalších vozík, některé dokonce s tažným hákem (tažný hák najdeme na vozidlech CHZŽ). Trať vede již od Pustého rybníka v poměrně velkém stoupání, což nás utvrzuje v tom, že služba na tomto úseku nebyla jednoduchá. Nyní přicházíme k asi největšímu zářezu na této bývalé drážce. Měří několik metrů a je zčásti v levotočivém oblouku. Na bývalém tělese leží zbytky štěrku. Poté co vyjdeme ze zářezu objeví se v lese větší trávou porostlou mýtinu. Také stoupání trati zde končí! ANO, ANO, jsme na místech, kde stávala první výtopna tratě tzv. "HAJC". Po něm zde nezbyly žádné stopy, akorát 3 prařce, trosky topítny a dokonce docela zachovalá pec na písek. Dále je trať do cela zarostlá ( průzkum dále je vhodný na podzim nebo častně z jara). Jestli chceme pokračovat dále tak jdeme po náspu který uhýbá doleva. Těleso pokračuje lesem dále asi 2 kilometry až na plac kde lesníci mají klády drěva. Dale trať pokračovala do Záhornic, Sekeřic. Další velké zbytky v podobě náspů a zářezů (velmi zachovalé) se nachází na trati Mezihájí - Sekeřice. Trať vedla porád lesem, tudíš je zcela zachovalá jen ty koleje chybí! Jak ji najít? Přijíždíme-li od Záhornic po silnici tak nás uvíta ves Kněžice a pak cca po 2 km dojedeme na križovatku - popojedeme dále až dojedem k ceduli , která označuje změnu kraje! Jsme na Mezihájí , na pravo bývalo nákladiště a odbočka na Písky. My ale jedeme cca 100m dále a odbočíme nalevo na malou asfatku, která se točí zpět k Záhornicům! Po chvilce dojedeme k závoře , v místě závory trať se točila k Mezihájí!! My můzeme jít dale po ceste až nedojdeme do lesa. Těstě před lesem se silnička stáčí doprava a vchází do lesa. Jdeme cca 20m lesem a pak kolmo k ceste odbočíme do prava až nedojdeme k náspu.... Můžeme jít směr Sekeřice nebo se podivat jak se trať krotila než došla už k zmiňované závoře.
21.09.2008 19:19:45
dymokurka
(c) 2004 - 2016 Tvorba těchto stránek je za účelem památky technického unikátu, způsobu dopravy cukrové řepy do cukrovarů. Miloš Špecinger, tel: 774 696 310 , Polička - Aktualizace : listopad 2016
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one