Dymokurská cukrovarnická dráha 600mm v Polabí
Je 13.10.1923, sychravý a mokrý den a z cukrovaru v Dymokurech vyjíždí řepný vlak pro cukrovou řepu do polí okolo Záhornic a Sekeřic. Podzim je období řepných kampaní.
Kalendář
| << 1/2010 | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne | |
| 1 | 2 | 3 | |||||
| 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | |
| 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | |
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | |
| 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | |
Statistika
Libněves - Žehuň
Byli jste na Dymokurce?
Mapy a plány
Dymokurka 2008
Mapa celé tratě + dopravny
Návod na průzkum
POPISOVANÉ NÁLEZY CCA 10 LET STARÉ SE NEMUSÍ SHODOVAT SE SKUTEČNOSTÍ ROKU 2008 ... Návod na průzkum se, ale využít dá, jen toho méně najdete. Dnes už nenajdete zbytky vozíku a když ano tak jen hodne moc málo. Každopádně ne jako v r. 2004 celé rámy i se spráhlama.
Dymokurská drážka nám po sobě zanechala mnohé stopy, z nichž se můžeme domnívat, jak vypadal její provoz. Zůstalo zachováno nejen zemní těleso, ale také zbytky řepařských vozíků, neobvyklé konstrukce.
Naši cestu zahájíme na místním nádražíčku, přesněji v místní nácestné zastávce, kam nás zaveze motorový vůz řady 810, pendlující na trati Chlumec nad Cidlinou- Městec Králové-Křinec. Přijíždíme-li od Chlumce, uvidíme těsně před Dymokurami vlevo od trati budovy bývalého cukrovaru, který ukončil svojí činnost před několika málo lety a od té doby nepřetržitě chátrá. Dnes jej využívají dokonce tri firmy, jejichž náplní je zcela něco jiného, než výroba cukru! Jsou to PRAGA, MINERAL, KREMENT a ČECHOFRACHT.
Vystoupíme z vlaku a vydáme se podél nádraží směrem k cukrovaru. Jdeme vlastně po žluté turistické značce, která nás bude ještě nějakou dobu provázet. Přijdeme k silnici z Dymokur k Jičínu a stojíme před jednou z bran bývalého cukrovaru. Vydejme se vlevo na přejezd. Pokud odtud půjdeme po koleji směrem k Chlumci, uvidíme po pár metrech vpravo zarezlá a zarostlá vrata (za rychlostníkem "50" a proti skříni zabezp.zař.). Tudy vycházela z cukrovaru hlavní větev úzkokolejky k "Hajcu" a Záhornicím. Křížení s tratí ČSD bylo tedy úrovňové. Vraťme se na silnici a pokračujme po ní. Přicházíme k pravotočivé zatáčce a vpravo od ní uzříme zřejmě zbytky propustku, kterým řepařka procházela jednou vodotečí. Pokračujeme stále po silnici a žluté značce. Ta však záhy odbočí vlevo na asfaltovou cestu. Ocítame se v zemi nikoho, pod hrází Pustého rybníka, která je dnes zastíněna náspem silnice I/32 Poděbrady- Jičín. Přišli jsme do území, které prošlo intenzivní "zemědělsko-průmyslovou" činností a tak stopy po "úzké" zde nenajdeme. Pokračujeme tedy po žluté na protilehlou stranu údolíčka, kde odbočíme vpravo a dojdeme na hlavní silnici. Šikmo přejdeme silnici a vydáme se po asfaltové cestě přehrazené proti vjezdu automobilů uzamčenou závorou zpět k Pustému rybníku.
Po několika desítkách kroků dojdeme na turistické rozcestí. Stojíme v místech, kde byla odstavná kolej, na níž byla ponechávána lokomotivami zátěž před obtížným stoupáním k "Hajcu". Po koleji zde však nezbyly žádné stopy. Trať odtud až k "Hajcu" a dále je však dobře patrná. Jak ji najít? Postavíme-li se čelem k lesu a turistickým směrovkám, vlevo od ukazatele uvidíme patrnou pěšinu do lesa. Vydejme se tedy po ní a po cca 20 metrech spatřime vpravo od žřetelného náspu zbytky vozíků dymokurské drážky. Jsou zde jasně patrné zbytky rámu, řešení nárazníků a také způsob uchycení korby na řepu (v době psaní tohoto textu byly rámy vozů ještě poměrně v dobrém stavu, nyní najdeme jen trosky - maximálně kus ložoskového domku (!)).
Pokračujeme dále po náspu lesem, nejprve v přímé, poté v pravém oblouku. Podél trati jsou dokonce i patníky, snad bývalé hektometry. Trať přechází opět do přímé, stále v nepatrném náspu. Vpravo od trati leží zbytky dalších vozík, některé dokonce s tažným hákem (tažný hák najdeme na vozidlech CHZŽ). Trať vede již od Pustého rybníka v poměrně velkém stoupání, což nás utvrzuje v tom, že služba na tomto úseku nebyla jednoduchá. Nyní přicházíme k asi největšímu zářezu na této bývalé drážce. Měří několik metrů a je zčásti v levotočivém oblouku. Na bývalém tělese leží zbytky štěrku. Poté co vyjdeme ze zářezu objeví se v lese větší trávou porostlou mýtinu. Také stoupání trati zde končí! ANO, ANO, jsme na místech, kde stávala první výtopna tratě tzv. "HAJC". Po něm zde nezbyly žádné stopy, akorát 3 prařce, trosky topítny a dokonce docela zachovalá pec na písek. Dále je trať do cela zarostlá ( průzkum dále je vhodný na podzim nebo častně z jara). Jestli chceme pokračovat dále tak jdeme po náspu který uhýbá doleva. Těleso pokračuje lesem dále asi 2 kilometry až na plac kde lesníci mají klády drěva. Dale trať pokračovala do Záhornic, Sekeřic. Další velké zbytky v podobě náspů a zářezů (velmi zachovalé) se nachází na trati Mezihájí - Sekeřice. Trať vedla porád lesem, tudíš je zcela zachovalá jen ty koleje chybí! Jak ji najít? Přijíždíme-li od Záhornic po silnici tak nás uvíta ves Kněžice a pak cca po 2 km dojedeme na križovatku - popojedeme dále až dojedem k ceduli , která označuje změnu kraje! Jsme na Mezihájí , na pravo bývalo nákladiště a odbočka na Písky. My ale jedeme cca 100m dále a odbočíme nalevo na malou asfatku, která se točí zpět k Záhornicům! Po chvilce dojedeme k závoře , v místě závory trať se točila k Mezihájí!! My můzeme jít dale po ceste až nedojdeme do lesa. Těstě před lesem se silnička stáčí doprava a vchází do lesa. Jdeme cca 20m lesem a pak kolmo k ceste odbočíme do prava až nedojdeme k náspu.... Můžeme jít směr Sekeřice nebo se podivat jak se trať krotila než došla už k zmiňované závoře.
Dymokurská drážka nám po sobě zanechala mnohé stopy, z nichž se můžeme domnívat, jak vypadal její provoz. Zůstalo zachováno nejen zemní těleso, ale také zbytky řepařských vozíků, neobvyklé konstrukce.
Naši cestu zahájíme na místním nádražíčku, přesněji v místní nácestné zastávce, kam nás zaveze motorový vůz řady 810, pendlující na trati Chlumec nad Cidlinou- Městec Králové-Křinec. Přijíždíme-li od Chlumce, uvidíme těsně před Dymokurami vlevo od trati budovy bývalého cukrovaru, který ukončil svojí činnost před několika málo lety a od té doby nepřetržitě chátrá. Dnes jej využívají dokonce tri firmy, jejichž náplní je zcela něco jiného, než výroba cukru! Jsou to PRAGA, MINERAL, KREMENT a ČECHOFRACHT.
Vystoupíme z vlaku a vydáme se podél nádraží směrem k cukrovaru. Jdeme vlastně po žluté turistické značce, která nás bude ještě nějakou dobu provázet. Přijdeme k silnici z Dymokur k Jičínu a stojíme před jednou z bran bývalého cukrovaru. Vydejme se vlevo na přejezd. Pokud odtud půjdeme po koleji směrem k Chlumci, uvidíme po pár metrech vpravo zarezlá a zarostlá vrata (za rychlostníkem "50" a proti skříni zabezp.zař.). Tudy vycházela z cukrovaru hlavní větev úzkokolejky k "Hajcu" a Záhornicím. Křížení s tratí ČSD bylo tedy úrovňové. Vraťme se na silnici a pokračujme po ní. Přicházíme k pravotočivé zatáčce a vpravo od ní uzříme zřejmě zbytky propustku, kterým řepařka procházela jednou vodotečí. Pokračujeme stále po silnici a žluté značce. Ta však záhy odbočí vlevo na asfaltovou cestu. Ocítame se v zemi nikoho, pod hrází Pustého rybníka, která je dnes zastíněna náspem silnice I/32 Poděbrady- Jičín. Přišli jsme do území, které prošlo intenzivní "zemědělsko-průmyslovou" činností a tak stopy po "úzké" zde nenajdeme. Pokračujeme tedy po žluté na protilehlou stranu údolíčka, kde odbočíme vpravo a dojdeme na hlavní silnici. Šikmo přejdeme silnici a vydáme se po asfaltové cestě přehrazené proti vjezdu automobilů uzamčenou závorou zpět k Pustému rybníku.
Po několika desítkách kroků dojdeme na turistické rozcestí. Stojíme v místech, kde byla odstavná kolej, na níž byla ponechávána lokomotivami zátěž před obtížným stoupáním k "Hajcu". Po koleji zde však nezbyly žádné stopy. Trať odtud až k "Hajcu" a dále je však dobře patrná. Jak ji najít? Postavíme-li se čelem k lesu a turistickým směrovkám, vlevo od ukazatele uvidíme patrnou pěšinu do lesa. Vydejme se tedy po ní a po cca 20 metrech spatřime vpravo od žřetelného náspu zbytky vozíků dymokurské drážky. Jsou zde jasně patrné zbytky rámu, řešení nárazníků a také způsob uchycení korby na řepu (v době psaní tohoto textu byly rámy vozů ještě poměrně v dobrém stavu, nyní najdeme jen trosky - maximálně kus ložoskového domku (!)).
Pokračujeme dále po náspu lesem, nejprve v přímé, poté v pravém oblouku. Podél trati jsou dokonce i patníky, snad bývalé hektometry. Trať přechází opět do přímé, stále v nepatrném náspu. Vpravo od trati leží zbytky dalších vozík, některé dokonce s tažným hákem (tažný hák najdeme na vozidlech CHZŽ). Trať vede již od Pustého rybníka v poměrně velkém stoupání, což nás utvrzuje v tom, že služba na tomto úseku nebyla jednoduchá. Nyní přicházíme k asi největšímu zářezu na této bývalé drážce. Měří několik metrů a je zčásti v levotočivém oblouku. Na bývalém tělese leží zbytky štěrku. Poté co vyjdeme ze zářezu objeví se v lese větší trávou porostlou mýtinu. Také stoupání trati zde končí! ANO, ANO, jsme na místech, kde stávala první výtopna tratě tzv. "HAJC". Po něm zde nezbyly žádné stopy, akorát 3 prařce, trosky topítny a dokonce docela zachovalá pec na písek. Dále je trať do cela zarostlá ( průzkum dále je vhodný na podzim nebo častně z jara). Jestli chceme pokračovat dále tak jdeme po náspu který uhýbá doleva. Těleso pokračuje lesem dále asi 2 kilometry až na plac kde lesníci mají klády drěva. Dale trať pokračovala do Záhornic, Sekeřic. Další velké zbytky v podobě náspů a zářezů (velmi zachovalé) se nachází na trati Mezihájí - Sekeřice. Trať vedla porád lesem, tudíš je zcela zachovalá jen ty koleje chybí! Jak ji najít? Přijíždíme-li od Záhornic po silnici tak nás uvíta ves Kněžice a pak cca po 2 km dojedeme na križovatku - popojedeme dále až dojedem k ceduli , která označuje změnu kraje! Jsme na Mezihájí , na pravo bývalo nákladiště a odbočka na Písky. My ale jedeme cca 100m dále a odbočíme nalevo na malou asfatku, která se točí zpět k Záhornicům! Po chvilce dojedeme k závoře , v místě závory trať se točila k Mezihájí!! My můzeme jít dale po ceste až nedojdeme do lesa. Těstě před lesem se silnička stáčí doprava a vchází do lesa. Jdeme cca 20m lesem a pak kolmo k ceste odbočíme do prava až nedojdeme k náspu.... Můžeme jít směr Sekeřice nebo se podivat jak se trať krotila než došla už k zmiňované závoře.
Mapa dymokurky, kopidlanky a Křince
Odkaz na archeologii o Libněvsi na webu PSHZD
Řepařky
Vlkava
Popis 1
Popis 2
Aktualizace : 28.09.2008 - Nové 2 fotky z úzké v Libněvsi. PRŮZKUMY A STRÁNKU VYTVÁŘÍ CHLUMECKÁ ZAHRADNÍ ŽELEZNICE, OS www.chzz.eu